Prase divoké
Sudokopytníci
čeleď : Prasatovití
rod : Prase
druh : Prase divoké
vědecký název : Sus scrofa
výskyt : Obývá značnou část Evropy a Asie na jih od 55.-60. rovnoběžky (chybí i na britských ostrovech), dále severní Afriku, Japonsko, Sumatru a Jávu. Na několika místech USA a Argentiny bylo vysazeno.
výskyt v ČR : Zpočátku se vyskytovalo na celém území, avšak během 18. století bylo zcela vyhubeno (poslední kus údajně uloven v r. 1801 u Hluboké nad Vltavou). Až v polovině 20. století se opětovně rozšířilo z obor a sousedních zemí, dnes žije prakticky všude a velmi hojně od nížin po horní hranici lesa.
popis : Má robustní, z boků jakoby stlačené tělo se širokým krkem a mohutným hrudníkem na nízkých nohách. Protáhlá hlava přechází v pohyblivý rypák, jehož oporu tvoří rypáková kost. Ocas je krátký, tenký, řídce osrstěný a zakončený štětičkou delších černých chlupů. Silnou a pevnou kůži kryje v zimě srst s hustou jemnou podsadou a tuhými, dlouhými štětinami (200 až 550 chlupů/cm2), v letním období podsada z velké části vylíná. Zimní zbarvení bývá tmavé až černé, v létě hnědožluté či šedohnědé, někdy až rezavé. Mláďata prasete divokého jsou na rezavém až žlutohnědém podkladu nápadně podélně světle pruhovaná
způsob života : Nejraději se zdržuje v listnatých a smíšených lesích s bohatým podrostem a dostatečně vlhkou půdou, ale je k zastižení i ve smrčinách a v polní krajině. S výjimkou dospělých samců se po většinu roku drží v rodinných tlupách tvořených samicemi a odrůstajícími mláďaty (5-30 zvířat). Jako kontaktní tvor vyhledává častý dotyk s ostatními jedinci (spí spolu, drbají se, navzájem se čistí apod.). Je velmi ostražité a i v místech hojného výskytu není příliš často k vidění. O jeho přítomnosti spíš svědčí rozryté plochy na loukách a polích či nápadná kaliště v lesích, u nichž si bahno ze srsti otírá o kmeny okolních stromů do výšky necelého metru. Přes den odpočívá v houštinách, teprve se soumrakem úkryty opouští. Je pravý všežravec a živí se nejrůznějšími lesními plody, kořínky, oddenky, hmyzem a jeho larvami, kulturními plodinami a nepohrdne ani mršinou. Velikost obývaného území se liší podle charakteru krajiny a nabídky potravy (řádově od 200 do 2000 ha), běžné jsou sezónní migrace. V mírném poklusu během noci prase urazí i 40 km, naráz bez potíží uplave několik kilometrů. Ozývá se širokou škálou hlasových projevů od slabého pochrochtavání až po zlostné funění samců. Doba říje trvá od konce října až listopadu do ledna až března. Samice jsou březí 108-120 dní a mívají ve vrzích 4-7 (1-13) mláďat. Při narození váží okolo 1 kg a v jednoduše upraveném hnízdě zůstávají 8-10 dní. Po 2 týdnech následují matku a snaží se i sbírat potravu. Kojení mláďat trvá asi 2 měsíce, mléko obsahuje hodně vody (82 %) a jen 4 % tuků. Samice pohlavně dospívají mnohem dříve (8-10 měsíců) než samci (3-4 roky). V zajetí může dosáhnout věku 15-20 let, v přírodě je průměrný věk mnohem nižší. V našich podmínkách je hlavním predátorem prasete divokého rys ostrovid, případně vlk obecný (to ostatně platí pro všechny naše kopytníky s výjimkou losa). Lovný druh zvěře (doba lovu 16.8.-31.12., samice a mláďata celoročně), v současnosti se na našem území loví okolo 60 000-75 000 kusů/rok.
rozšíření v ČR : 5 - zcela běžný
hmotnost těla (G) : 50-200 kg
délka těla (LC) : 1,2-2 m
délka ocasu (LCd) : 0,2-0,4 m
délka zadního chodidla : (LTp) 23-27 cm
výška ušního boldce (LA) : 9-11 cm